Přejít k hlavnímu obsahu
x
Nabídky zaměstnání se v ČR za 20 let výrazně proměnily

Nabídky zaměstnání se v ČR za 20 let výrazně proměnily

Jak se proměnily nabídky zaměstnání během posledních 20 let

Za poslední dvě dekády se v České republice zásadně proměnila struktura pracovních míst. Ještě v roce 2005 panovala vysoká poptávka po manuálních pozicích v zemědělství nebo těžbě. Dnes přibývají volná místa v oborech, kde rozhodují informace, technologie nebo péče o druhé. Do popředí se také dostávají nabídky zaměstnání ve službách a zdravotnictví. Výrazný nárůst pak zaznamenala odvětví spojená s digitálním světem.

Nejrychleji roste zájem o práci v informačních a komunikačních činnostech. Počet zaměstnanců v tomto sektoru vzrostl o plných 84 %. Markantní posun můžeme vidět u sociální péče. Zde jsou důvody zřejmé: stárnoucí obyvatelstvo a větší tlak na dostupnost péče. Naopak na opačném konci stojí obory, jež se dříve zdály neotřesitelné. Zmiňované zemědělství přišlo zhruba o třetinu pracovníků. Těžba a dobývání nerostných rud se propadly ještě hlouběji. Nabídky zaměstnání v těchto oborech klesly o celé dvě třetiny. Je to dáno přechodem na ekologičtější a udržitelnější zdroje energie. Proto se také omezují i přímo uzavírají lomy, kamenolomy a podobně.

Hlavní faktory transformace nabídek zaměstnání

V prvé řadě musíme uvést, že situace v České republice kopíruje trendy v celém západním světě. Právě pod jejich vlivem se tuzemský trh práce nejvíc transformuje. Některé změny pak nepochybně zůstanou trvalé. Týká se to především přesunu nabídek zaměstnání z primárního a sekundárního sektoru do služeb a péče. Kromě stárnutí populace ale hrají klíčovou roli i další faktory:

Vzestup vzdělanosti

Výrazné rozšíření přístupu ke vzdělání mění očekávání lidí i samotnou podobu pracovních nabídek. Nejpočetnější skupinu zaměstnanců tvoří lidé se středoškolským vzděláním zakončeným maturitou. Zatímco učební obory se dlouho potýkaly s nezájmem ze strany žáků, kontinuálně roste skupina vysokoškoláků. Zde už několik let převažují ženy nad muži. Terciární vzdělání si také čím dál víc lidí dodělává dálkovou formou při zaměstnání.

Česká republika se tak postupně dostává z pozice levné pracovní síly. Na to pochopitelně reagují i zaměstnavatelé, kteří mnohem častěji inzerují nabídky zaměstnání vyžadující odborné znalosti. Zároveň klesá poptávka po čistě manuálních profesích bez potřeby kvalifikace. Tento posun je důkazem, že tuzemská ekonomika spoléhá čím dál víc na dovednosti, jež vznikají ve vzdělávacím systému.

Posun kariéry do vyššího věku

Samotný nárůst vzdělanosti ovšem nestačí. Vedle znalostí získaných studiem zásadním způsobem zvyšují kompetenci pracovní zkušenosti. A ty logicky přicházejí s věkem. Z tohoto důvodu u nás zastávají vysoké posty nejen ve firmách nejčastěji lidé mezi 40. a 55. rokem.

Podnikatelé totiž dobře vědí, že se jim vyplatí zacílit své nabídky zaměstnání právě na ně. Na rozdíl od cizinců dobře znají české prostředí a navíc má řada z nich zkušenosti ze zahraničí.

Současné nabídky zaměstnání ovlivnily i nové technologie

Nástup nových technologií zásadně proměnil samotný obsah pracovních pozic i způsob, jakým firmy hledají zaměstnance. Mnoho profesí, které dnes patří k běžné pracovní realitě, ještě před deseti lety buď vůbec neexistovalo, nebo byly na okraji zájmu. Jako typické příklady lze uvést správu dat, kyberbezpečnost, online marketing nebo vývoj umělé inteligence. Zde se nyní uplatní řada specialistů, a proto nabídky zaměstnání v těchto oborech tvoří kolorit pracovních portálů.