V České republice se dál drží nízká nezaměstnanost
Trh práce a nezaměstnanost v postcovidové éře. Před nedávnem zveřejnil Český statistický úřad data z tuzemského trhu práce za září 2025. A podnikatelům z nich nemůže být úplně veselo. Potvrdil se tím trend nízké nezaměstnanosti, jež činila v uvedeném období 3,1 %. V meziročním srovnání tak došlo jen k nepatrnému nárůstu, konkrétně o tři desetiny procentního bodu. Nedostatek pracovní síly přitom pociťují české firmy dlouhodobě. Už před covidem evidoval Úřad práce ČR méně osob, než společnosti inzerovaly volných pozic. Tento převis ještě prohloubila pandemie a situaci se podařilo zvrátit až minulý rok. Přesto stále mnoho firem marně hledá zaměstnance.
Nízká nezaměstnanost jako status quo?
Ačkoliv nalezení nových pracovníků pořád tvoří jednu z hlavních výzev personalistiky, nic se nejí tak horké, jak se uvaří. Pouze je nutné počítat s tím, že každý cyklus má své fáze. A ty se mohou odehrávat v různém časovém horizontu. Minimum ekonomicky neaktivních lidí v produktivním věku tak nebude trvat navěky. Na druhou stranu zasáhly nejen Českou republiku výrazné změny, z nichž některé patrné zůstanou trvalé. Zamrzlý trh práce pak reálně způsobuje kombinace několika vlivů.
Roli hraje mix různých faktorů
Na makroekonomické úrovni se jedná především o demografický vývoj. Počet lidí v produktivním věku postupně klesá. Na trh práce totiž vstupuje méně absolventů, než kolik zaměstnanců odchází do důchodu. Firmy tak často soupeří o menší skupinu uchazečů, což drží nezaměstnanost nízko, ale zároveň zvyšuje tlak na mzdy.
Svou roli sehrává také strukturální charakter české ekonomiky. Ta se výrazně orientuje na průmysl a export. Výrobní podniky jsou na personálu závislé, a proto se snaží udržet své pracovníky i v obdobích nejistoty. Mezi další důležité činitele patří regionální nezaměstnanost a často nevyhovující profil evidovaných osob na úřadech práce. Neutěšenou situaci se rozhodla řešit i česká vláda prostřednictvím svých nástrojů.
Opatření reagující na minimální nezaměstnanost
Soubor státních opatření cílí třeba na usnadnění zaměstnávání cizinců z třetích zemí. Především v technických a výrobních oborech, kde panuje nouze o kvalifikované pracovníky. Programy jako Kvalifikovaný zaměstnanec, Vysoce kvalifikovaný zaměstnanec nebo Klíčový a vědecký personál zrychlují proces vyřízení žádostí. Zároveň zjednodušují administrativu pro zaměstnavatele.
Mezi další kroky české vlády patří částečně či zcela dotované rekvalifikace prostřednictvím úřadů práce. Tato aktivita má napomoci flexibilněji reagovat na potřeby tuzemských zaměstnavatelů. Za stejným účelem existuje také spolupráce se školami, které mají přizpůsobit vzdělávání skutečným potřebám trhu.
Kde tedy nalézt chybějící personál
Při marné snaze navýšit personální kapacity dokáže přinést efektivní řešení agentura práce. Největší přínos mají ty, které se specializují na nábor cizinců z třetích zemí. Takovým způsobem umí překlenout nezaměstnanost nejen v Česku, ale i v dalších státech Evropy. Využívají přitom své zkušenosti se zajištěním dlouhodobého pracovního víza, zaměstnanecké karty a další nezbytnou administrativou.
