Inspekce práce od ledna zpřísňuje kontroly švarcsystému
Od roku 2012 je švarcsystém v ČR nelegální. Doba po sametové revoluci v roce 1989 přinesla kromě nových pořádků také obnovené podnikání. S nastupujícím kapitalismem začali tuzemští podnikatelé rychle hledat cesty, jak by mohli snížit náklady. Mezi ně patřil i Miroslav Švarc, jenž v masovém měřítku zaměstnával pracovníky formou živnostenského oprávnění. Personál jeho stavební firmy tak fakticky vykonával závislou činnost.
Formálně se ale jednalo o osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Švarc, po němž celý model dostal název švarcsystém, se tím vyhýbal placení daní. Proto se čeští zákonodárci opakovaně pokoušeli tuto formu zakázat. Od 1. ledna 2012 je pak takové maskování závislé činnosti nelegální. A s příchodem nového roku se právě na něj hodlají kontrolní orgány ještě více zaměřit.
Současná judikatura nabízí řadu vodítek
Na některých pozicích už ze své podstaty nelze využívat živnostníky. Týká se to například pokladních či skladníků, neboť ti vždy pracují v závislém vztahu. Možnost švarcsystému tak nastává u tzv. obojetných činností. Těmi se rozumí náplň práce, kterou mohou vykonávat zaměstnanci i OSVČ.
Zároveň vždy nebývalo úplně snadné rozlišit legální spolupráci s živnostníky od zastřeného zaměstnaneckého poměru. Naštěstí i v tomto směru došlo v poslední době k posunu. Na základě rozhodovací praxe tuzemských soudů tak můžeme švarcsystém identifikovat i podle těchto znaků:
Většina příjmů od jedné společnosti
Zde judikatura vychází z principu, že ekonomická závislost OSVČ na jediném obchodním partnerovi by měla zůstat omezená. Pokud by příjmy plynoucí z jedné spolupráce tvořily nadpoloviční většinu celkových výnosů, může to soud vyhodnotit jako nelegální švarcsystém. Ačkoliv řada živnostníků inkasuje peníze od „hlavního“ klienta, stále je pro ně důležité udržovat vyváženou míru diverzifikace příjmů. Právě dlouhodobá dominance jednoho zdroje totiž představuje rizikový prvek.
Pouhé znaky nezávislosti OSVČ švarcsystém nevylučují
Tento bod tvoří výrazný posun v hodnocení zastřeného zaměstnaneckého vztahu. Samostatná organizace času, podnikatelské riziko ani používání vlastních prostředků ze strany OSVČ automaticky neznamenají, že k porušování zákona nedochází. Kontrolní orgány totiž zmíněné atributy posuzují vždy v širším kontextu konkrétní spolupráce. Rozhoduje tak celkový charakter vztahu mezi stranami. Při kontrole se přihlíží zejména k míře faktické závislosti, začlenění do organizační struktury objednatele a reálné možnosti vystupovat na trhu samostatně.
Pozor také při přechodu na pracovněprávní vztah
Riziko spojené se švarcsystémem se nedotýká pouze probíhající spolupráce. Naopak se může projevit i při jejím ukončení. Po přechodu živnostníka na pracovněprávní vztah začnou kontrolní orgány zpětně zkoumat, zda předchozí nastavení odpovídalo skutečnému charakteru vykonávané činnosti. Náhlá změna právní formy totiž logicky vzbuzuje pochybnosti, jestli se již dříve nejednalo o zastřený zaměstnanecký poměr. Z tohoto důvodu doporučujeme věnovat zvýšenou pozornost kontinuitě činností, rozsahu práce i podmínkám před a po uzavření zaměstnanecké smlouvy.
Jaké za švarcsystém hrozí postihy?
Důsledky nelegálního zaměstnávání jsou pro zaměstnavatele zpravidla výrazně širší než samotná sankce uložená inspekcí práce. Právní předpisy počítají s uložením pokuty až do výše 10 milionů korun. V závažných případech lze navíc také vydat zákaz výkonu činnosti až na dobu dvou let. Součástí postihu za švarcsystém bývá rovněž zveřejnění pravomocného rozhodnutí o uložení sankce. To zůstává veřejně dostupné po dobu jednoho roku a představuje citelné reputační riziko.
Negativní dopady se promítají i do dalších oblastí podnikání. Zaměstnavatel ztrácí nárok na čerpání státních podpor, dotací či investičních pobídek. Současně též přichází o možnost zaměstnávat pracovníky ze zahraničí. Tato omezení mají v praxi zásadní význam zejména pro firmy závislé na zahraniční pracovní síle nebo veřejném financování. Vedle správních sankcí přicházejí ke slovu také finanční dopady v oblasti veřejných odvodů. Kontrolní orgány zpětně doměřují všechny peněžní částky, které zaměstnavatel kvůli švarcsystému neodvedl. Konkrétně se jedná o pojistné na sociální zabezpečení, zdravotní pojištění i daň z příjmů. Tyto částky pak navyšují o penále a úroky z prodlení, takže se původní snaha ušetřit dokáže značně prodražit.
