Vzdělání a jeho role v profesní kariéře
Vzdělání jako vstupenka pro lepší uplatnění? Vztah mezi studijními výsledky a profesní kariérou se v posledních letech rozvolňuje. Zatímco dříve diplom znamenal téměř jistotu lepší pracovní pozice a vyšší mzdy, dnes už automaticky úspěch nezaručuje. Trh práce se mění rychleji než školské osnovy, a tomu odpovídá i poptávka ze strany zaměstnavatelů. Kromě samotného vzdělání navíc získává na důležitosti také celoživotní učení, schopnost pracovat s moderními technologiemi a osobnostní předpoklady pracovníků. Nároky se zkrátka za poslední roky značně zvýšily. Ideální zaměstnanec 21. století tak představuje mix různých znalostí a dovedností, který dokáže pružně reagovat na vývoj svého oboru.
Školský systém v České republice
Domácí školství nabízí širokou škálu možností, které se od sebe liší nejen úrovní, ale i zaměřením. Už na konci základní školy se žáci rozhodují, jakou profesní cestou se vydají. Mnoho teenagerů v tomto věku nemá jasnou představu a považují výběr studia za definitivní profesní ukotvení. Realita ovšem bývá mnohem rozmanitější. Volbou vzdělání pracovní kariéra nekončí, ale může začínat. Je možné se prosadit na všech úrovních, včetně učňovských oborů. Každá z těchto cest má své výhody i limity a v různých obdobích ekonomického vývoje nabývá jiného významu.
Učňovské obory nabízí jistotu
Každý, kdo shání řemeslníky, dobře ví, jak dlouhé jsou čekací lhůty. Řemeslo má zkrátka zlaté dno a v současnosti platí toto pořekadlo víc než kdy dřív. Tomu odpovídají i ceny jejich služeb. Učební obory dnes představují jistotu dobře ohodnocené práce. Ani zde však samotné střední vzdělání s výučním listem nestačí. Cvičení dělá mistra, a proto absolventi potřebují čas a zkušenosti, aby se plně prosadili. Právě na jejich dovednostech a praxi pak stojí nejen výše odměny, ale i profesní reputace. Zkušení řemeslníci navíc často přecházejí do režimu OSVČ, kde mohou své schopnosti zhodnotit naplno.
Středoškolské vzdělání je nejrozšířenější
Pro většinu žáků je dalším přirozeným krokem studium na střední škole. Nejčastěji volí gymnázia nebo odborné školy zakončené maturitou. Tato cesta poskytuje širší možnosti, zároveň však naráží na problém vysokého počtu absolventů. Kromě toho už dnes maturitní vzdělání společnost nevnímá jako symbol určité společenské prestiže. Výhodu tak získávají šikovní studenti s konkrétním zaměřením, zatímco gymnazisté bez navazujícího studia se na trhu práce prosazují obtížněji.
Vysokoškolské studium a rozdíly mezi obory
Akademická dráha bývá pro mnoho mladých lidí logickým pokračováním po maturitě. Jejich motivace se ale liší. Někdo volí studium kvůli prestiži a osobnímu rozvoji, jiný vidí univerzitu jako cestu k vyššímu platu nebo zajímavější práci. Záleží také na studijním oboru. Vzdělání ve STEM (věda, technologie, inženýrství, matematika) prakticky zaručuje profesní uplatnění i nadstandardní finanční ohodnocení. Humanitní směry lákají mnohem více zájemců, ale jejich absolventi se často potýkají s nejistotou na trhu práce.
Formální vzdělání vs. soft skills
Ať už mají lidé jakoukoliv kvalifikaci, stále záleží na jejich měkkých dovednostech – tzv. soft skills. A ty jsou u většiny zaměstnavatelů dokonce důležitější. V budoucnosti se vytvoří řada nových pracovních pozic, o nichž dnes nemáme ani tušení. Stejně jako se to stalo v případě online marketingu, vývoje mobilních aplikací apod. O profesionální přístup, zodpovědnost nebo flexibilitu však bude na pracovním trhu panovat zájem vždy.