Nedostatek personálu ve stavebnictví dopadá na celý obor
Personál ve stavebnictví závisel na ukrajinských dělnících. Od dob sametové revoluce v roce 1989 začali do Československa a následně do České republiky proudit zahraniční pracovníci. Především tedy východoevropané, kteří si zde dokázali vydělat výrazně lepší peníze než ve své vlasti. Češi totiž dlouhodobě nepokrývali celou poptávku. Nízké počty tuzemských dělníků samozřejmě také ovlivnila neochota vykonávat fyzicky náročné profese. A nemalý podíl tvoří i absence společenské prestiže.
Na základě těchto faktorů se některé obory bez cizinců už neobejdou. Dobře to ilustrují například muži z Ukrajiny, kteří se prakticky stali synonymem pro personál ve stavebnictví. Firmy si na dostupnost této pracovní síly zvykly natolik, že ji začaly považovat za samozřejmou součást svých kapacitních plánů. Dnes bychom takovou migraci označili jako win-win řešení. Jenže ani Česká republika není imunní vůči geopolitickým vlivům.
Ruská agrese výrazně zamíchala s oborem
Když koncem února 2022 vtrhla ruská armáda na Ukrajinu, málokdo si dovedl představit všechny důsledky. Válka se táhne přes čtyři roky a mír je stále v nedohlednu. Během té doby musely opustit své domovy miliony uprchlíků. Naopak muži napadené země houfně rukovali, aby bránili svou vlast. Uvedená situace dopadla také na tuzemský trh práce.
Ukrajinští dělníci bojují na frontě a chybějící personál ve stavebnictví se obtížně nahrazuje. Největší podíl válečných utečenců totiž tvoří ženy v produktivním věku. Často se jedná o vysokoškolačky s malými dětmi. Tyto uprchlice náš pracovní trh dobře absorboval. Nastalý deficit dělníků na stavbách to ale samozřejmě nevykompenzuje.
Reakce firem na nedostatek personálu ve stavebnictví
Hledání zaměstnanců není pro české personalisty žádnou novinkou. Už před ruskou invazí připadal na volnou pozici méně než jeden člověk. V takovém případě se meze ve fantazii nekladou. HR specialisté se tak snažili vymýšlet různá řešení. Přesto se jako nejefektivnější ukázaly následující osvědčené způsoby:
Modernizace procesů jako logický krok
Technologický posun by samozřejmě přišel i bez ohledu na deficit personálu ve stavebnictví a dalších oborech. Mechanizace, digitalizace a částečná automatizace jednotlivých postupů efektivně snižuje závislost na lidské práci. V konečném důsledku tak celý proces zlevňuje.
Typický příklad reprezentuje prefabrikace. Ta vychází z modelu, kdy se část konstrukcí připravuje mimo samotné staveniště a na místě se pouze montuje. Právě tímto způsobem se výrazně zkracuje čas realizace i potřeba manuální práce. Vedle toho roste význam digitálních nástrojů, jako jsou projektové softwary nebo systémy pro řízení zakázek.
Automatizace zatím naráží na své limity. Ne všechny činnosti lze nahradit technologiemi, zejména u menších projektů nebo specifických řemeslných prací. Navíc počáteční investice do modernizace představují pro řadu firem významnou finanční zátěž. Navzdory tomu jde o směr, jenž bude hrát v následujících letech stále důležitější roli.
I zvyšování mezd pro personál ve stavebnictví pomáhá
Další logickou reakci představuje tlak na zlepšení pracovních podmínek. Nedostatek lidí nutí zaměstnavatele nabízet vyšší mzdy, náborové příspěvky či širší spektrum benefitů. Cílem zůstává nejen přilákání nových pracovníků, ale také udržení těch stávajících.
Růst mzdových nákladů se zároveň projevuje v celkové ekonomice projektů. Z tohoto důvodu firmy při realizaci zakázek přehodnocují rozpočty. Někdy navíc musí kvůli chybějícímu personálu ve stavebnictví upravit i ceny svých služeb. Takový vývoj následně dopadá na investory i koncové zákazníky.
