Leadership aneb rozdíl mezi vůdcem a manažerem
Pro leadership je typické dobrovolné následovnictví. Dobrovolné následovnictví nevzniká náhodou ani na základě organizačního schématu. Je výsledkem dlouhodobého působení osobnosti, jež dokáže dát lidem směr, smysl a důvod, proč ji následovat. V takovém prostředí se rodí důvěra, odpovědnost a ochota převzít iniciativu. Tyto faktory pak mají přímý dopad na výkonnost i stabilitu týmu. Proto také leadership (vůdcovství) představuje nezbytný předpoklad pro úspěch každé firmy. Nejde tedy o formální pozici v hierarchii, ale o schopnost udržet lidi motivované, sladěné a ochotné následovat společný směr i v situacích, kdy neexistují jednoduchá řešení.
Vůdce není vždy manažer
V praxi se tyto role často překrývají, ale každá vychází z trochu jiných kompetencí. Z tohoto důvodu je zavádějící obě pozice automaticky ztotožňovat nebo mezi nimi bez rozlišení přecházet. Skutečný přínos jednotlivých rolí vyplývá ze způsobu jejich působení a z kontextu, ve kterém dávají největší smysl. Aby bylo možné pozici leadera i manažera lépe pochopit, je vhodné se na obě role podívat samostatně.
Leadership vůdce a jeho vliv na tým
Práce leadera se soustředí především na lidi a jejich fungování v rámci týmu. Neomezuje se jen na řešení personálních otázek nebo operativních potřeb zaměstnanců. Ve skutečnosti míří podstatně hlouběji. Vytváří prostředí, v němž mohou jednotlivci dlouhodobě podávat kvalitní výkon. V tomto pojetí znamená leadership schopnost motivovat, podporovat a inspirovat ostatní tak, aby sami chtěli převzít odpovědnost a aktivně se podílet na společném směru.
Role manažera v organizační struktuře
Manažer patří mezi klíčové postavy organizační struktury. Nese odpovědnost za řízení celé firmy nebo její vymezené části, například týmu či oddělení. Jeho role vychází především z formální pozice, jež mu dává pravomoci plánovat, rozhodovat a kontrolovat průběh práce. Zatímco leadership vnáší do organizace směr a motivaci, manažerská role zajišťuje stabilitu, řád a kontrolu nad tím, aby stanovená strategie byla skutečně realizována v praxi. Součástí této odpovědnosti jsou také hospodářské výsledky, efektivní využívání zdrojů a tvorba zisku.
Jak tedy leadership chápat v praktické rovině?
V reálném provozu firmy nelze tento způsob vedení redukovat na název pozice ani na soubor naučených technik. Projevuje se především v každodenním fungování týmu, ve způsobu rozhodování, komunikace a práce s odpovědností. Právě v situacích, kdy neexistují jasné návody a formální autorita přestává stačit, se přirozeně ukazuje leadership jako skutečný zdroj vlivu. V praxi proto často doplňuje manažerské řízení, nikoli ho nahrazuje.
Význam tohoto přístupu se nejvíce projeví v období změn, nejistoty nebo tlaku na výkon. Tehdy se ukazuje, zda organizace stojí pouze na procesech, nebo i na schopnosti lidí převzít odpovědnost a spolupracovat nad rámec formálních povinností. Uvedené situace tak dobře indikují, jestli je vůdcovství jen deklarovanou rolí, nebo doopravdy pomáhá udržet směr, soudržnost a důvěru.